Slovo úvodem

Nakladatelství PARTA existuje od prosince roku 1990. Začínali jsme jako nakladatelství zaměřené hlavně na literaturu pro děti staršího školního věku. V roce 1993 jsme vydali první učebnici pro zvláštní školy a od té doby nabídku učebnic pro speciální školy neustále rozšiřujeme. Naše učebnice znají žáci a učitelé na všech základních školách praktických a speciálních, jako i na odborných učilištích v České republice. Dá se říci, že vydávání speciálních učebnic, pracovních sešitů a dalších učebních pomůcek v naší činnosti převážilo a soustřeďujeme na ně většinu svých sil. Beletrii, která dříve tvořila naši hlavní ediční náplň, v současné době vydáváme jen doplňkově.

K našemu názvu: chtěli jsme, aby název nakladatelství bylo slovo, kterému české děti rozumějí a má pro ně určitý význam. Parta takové slovo je. Partě je blízké slovo přátelství. Mezi dětmi a dobrou knihou může vzniknout přátelství. Děti mohou s knihou prožívat zajímavá dobrodružství a mohou se ledasčemu dobrému naučit stejně jako v dobré partě.

Snažíme se, aby naše knihy byly pro děti dobří kamarádi a pro dospělé spolehliví pomocníci

Vážení zákazníci, 
obchodní partneři 
a přátelé našeho nakladatelství,
jestliže jsem se na počátku minulého roku na tomto místě zmínil o rozpacích, které ve mně vzbu-zovalo dění směřující k likvidaci ZŠ praktických a destrukci dosavadního systému vzdělávání žáků s mentálním postižením, dnes již nemohu být na pochybách o „úspěších“ oněch lidí, kteří se o to snaží. Pokud se na to podívám ze svého pohledu nakladatele speciálních učebnic, musím se zmínit o ne nepodloženém podezření, že součástí těchto snah je i postupné a nenápadné odstraňování učebnic a pracovních sešitů, které doposud vcelku bezproblémově ku prospěchu svých žáků základní školy praktické používaly. Byl pro to zvolen těžko napadnutelný postup ne/udělování a ne/prodlužování schvalovacích doložek MŠMT. Z negativně vyznívajících posudků našich dosud vydávaných učebnic a pracovních sešitů se dozvídám, že v nich pomalu nic nevyhovuje výuce dětí s mentálním postižením a že asi je lepší, když nebudou mít učebnice žádné (nebo jim asi budou stačit ty pro ostatní žáky). Je mi líto mnohaletého úsilí desítek autorů – speciálních pedagogů našich učebnic, do kterých promítli své zkušenosti ze vzdělávání dětí s mentálním postižením, je mi líto i těch dětí, na které se nebere žádoucí ohled. Nad některými „závažnými“ připomínkami k našim učebnicím by bylo možné se pousmát, pokud by nešlo o tak závažnou věc. Nejpozoruhodnější jsou od pracovníků NÚV.  Například k učebnicím přírodovědy pro první stupeň základní školy praktické, které jsme už z naší nabídky vyřadili, jsme se dozvěděli, že není správné tvrdit, že by se děti měly otužovat, aby nebyly zchoulostivělé, že je nevhodné v učebnicích používat vykřičníky. Žáci by se prý neměli těmito agresivními znaménky traumatizovat. Také postrádali více námětů k prakticky laděným a badatelsky zaměřeným aktivitám, snad aby učitelé již měli všechno nalinkované. Vždy přece záleží na učiteli, jak učební text propojí s praktickou činností žáků, navíc si nejsem jist, zda recenzenti znají realitu, co všechno mohou žáci s mentálním postižením ve vymezeném čase výuky zvládnout. Jiná „zásadní“ připomínka se týkala toho, že v učebnici je uvedeno, že ovoce, které dozrálo u silnice by lidé neměli jíst. Podle recenzentů toto ovoce po zavedení bezolovnatého benzínu již dlouho neobsahuje nic, co by bylo lidskému zdraví nebezpečné. Podle našeho názoru by naopak bylo nebezpečné dětem vykládat, že toto ovoce je zcela neškodné. Stejně pozoruhodné je tvrzení recenzentů, že varovat před škodlivými exhalacemi už není aktuální. Uvádějí, že situace s ovzduším ve městech se výrazně zlepšila, k tomu mohu dodat jen, jak kde a jak kdy. Stačí si vzpomenout na silnou inverzi trvající téměř celé dva první měsíce tohoto roku. Hlavně na severu Čech, na Ostravsku či v Praze je situace se znečištěním ovzduší stále zoufalá a každoročně zde na následky exhalací stonají stovky dětí a dospělých. 
Uvádím to zde jen pro ilustraci. Obdobně fundované připomínky dostáváme i k dalším učebnicím a pracovním sešitům. Když už nemají nic konkrétního, tak nám napíší, že jsou málo pestré, nemoderní, ilustrace jsou zastaralé a hlavně, že je nutné je „důkladně přepracovat tak, aby plně korespondovaly s propagovanými metodami, formami a prostředky doporučovanými pro edukaci žáků s LMP“. Takové připomínky mám nejradši, hned vím co je třeba udělat, aby vše bylo OK. Děti s LMP jsou asi odteď úplně jiné, než bývaly dřív. 
Jak dál? Babo (paní ministryně) raď! Některé tituly jsme z nabídky stáhli, jako učebnice přírodovědy a chemie, pracovní sešity k těmto učebnicím budeme nabízet školám dál i bez platných schvalovacích doložek (aby byly aspoň nějaké pomůcky pro tyto předměty). Po zvážení okolností budeme pokračovat v produkci i dalších učebnic a pracovních sešitů, jejichž dosavadní doložky pozbudou platnost, dokud o ně bude ze strany škol zájem. A budeme čekat, zda MŠMT někdy v budoucnu upřesní a zkonkretizuje své požadavky na podobu učebních pomůcek pro žáky s LMP. A také, zda budeme mít naději na vstřícnější a serioznější jednání ministerských úředníků.
Do následujících dnů roku 2017 Vám přeji mnoho pracovních úspěchů a osobní spokojenosti.

PhDr. Hynek Gregor
ředitel nakladatelství